Koncert holandských Discipline v pražském Abatonu v rámci akce Hell or Heaven patřil aspoň u mě k nejočekávanějším událostem tohohle roku, takže jsme neváhali, a vyrazili na stokilometrovou cestu do hlavního města.

Mířili jsme ke klubu, když proti nám vyšla asi patnáctičlenná banda plešek (zdravím severomoraváky :-) ), od který jsme se dozvěděli, že je ještě zavřeno. Protože byla vcelku zima, chytli jsme se jich, a vyrazili na jedno pivko do nějakého baru kousek odtud. Obsluha tu byla hrozně pomalá, proto jsem si dal opravdu jen jedno, a čekal jsem na něj asi čtvrt hodiny. Neměl jsem náladu čekat kdovíjak dlouho na další, tak jsem zaplatil, a šli jsme zpátky k Abatonu. Už tu bylo docela dost lidí, ale furt ne a ne nás pustit dovnitř. Asi za čtvrt hodiny stání na hnusným počasí se konečně otevřely dveře, a mohli jsme do klubu.

Než jsme si uložili věci do šatny, už začínala hrát první kapela večera, Discoballs – skáčko z Prahy. No, i když se mi svižnější ska docela líbí (teda jak co), tak mě tahle kapela moc neoslovila. Zpěvaččin hlas mi byl nevím proč tak nějak nesympatickej.

Druhá kapela, crossoveroví Luca Brasi mě taky zrovna moc nenadchli, asi to bude tím, že jsem spíš na tu rychlejší hudbu. Místama to sice bylo pěkný, ale jinak fakt nic moc pro mě, tenhle styl nemusím.

S třetí kapelou, Status Praesents hrající metal-hardcore jsem byl už o poznání spokojenější. To byl vcelku pěknej nářez, naživo se mi hodně líbili a určitě si je někdy rád poslechnu znovu.

Status Praesents dohráli, a přišel čas na kapelu, kvůli které sem přijelo nejvíc lidí – Discipline. To už jsem se prodral dopředu s tím, že si taky trošku zapoguju. Holanďani zahráli všechny své nejznámější songy, a hodně jsem si to užil, fakt paráda. Největší bordel byl samozřejmě na asi jejich nejznámější píseň – Everywhere we go, ale nechybělo ani pár skladeb z nové desky Old pride, new glory, na které vzdávají hold známým songům od jiných kapel. Discipline se ještě tuším dvakrát za mohutného řevu davu vraceli na podium, aby zahráli nějaký ty přídavky. Myslím, že jejich vystoupení se líbilo snad každému.

Po Discipline nastoupili ještě Thunderbirds, příjemný pražský R’n’R. Těch jsem ale viděl jen kousek, asi tak tři písničky, protože už jsme byli na cestě pryč.

No, konec keců, byla to hodně podařená akce, skvělá muzika, skoro žádný fronty u baru, co víc si přát. Kdo nejel, prohloupil, stálo to za to a pro mě to byla příjemná revanš za Madball, na který jsem se bohužel nedostal.

Domů jsme se dostali kolem devátý ráno vlakem, a skoro celej den prospali :-)

za fotky kapel děkuju Huggimu, další foto najdete na jeho webu